Vše začíná u sběru

Protože vyzrálost, neboli cukernatost hroznů při jejich sběru hraje obrovskou roli při následné přeměně na víno, je třeba ji správně měřit a rozlišovat. Obsah cukru v moštu se měří optickým přístrojem zvaným refraktometr. Jeho stupnice je kalibrována ve stupních normalizovaného moštoměru (odtud zkratka °NM).

1 °NM odpovídá cca 1,1 kg cukru ve 100 l moštu.

Obrázek 1: Refraktometr

K měření obsahu cukru je ale také možno využít "klasický" moštoměr (hustoměr). Jeho výhodou je nižší cena oproti refraktometru, nevýhodou zase potřebné množství moštu, ve kterém obsah cukru měříme - u refraktometru nám totiž stačí pouze pár kapek.

 Obrázek 2: Moštoměr

Předpokladem tohoto značení vín je jednoduchá rovnice: čím víc cukru mají hrozny při sběru, tím kvalitnější víno z nich můžeme vyrobit. Ve své podstatě je to pravda, ale neplatí to výhradně.

Jak vína třídíme

Třídění vín do jednotlivých skupin u nás vychází z tradičního systému využívaného u našich sousedů - v Rakousku a Německu. Český Zákon o vinohradnictví a vinařství rozlišuje 3 základní jakostní stupně:

1.  Zemské víno - cukernatost moštu alespoň 14 °NM.
2.  Jakostní víno - cukernatost moštu alespoň 15 °NM.
3.  Jakostní víno s přívlastkem - cukernatost moštu alespoň 19 °NM.

Jakostní víno s přívlastkem se pak dále rozšiřuje o označení:

• Kabinetní víno - cukernatost moštu alespoň 19 °NM.
• Pozdní sběr - cukernatost moštu alespoň 21 °NM.
• Výběr z hroznů - cukernatost moštu alespoň 24 °NM.
• Výběr z bobulí - cukernatost moštu alespoň 27 °NM.

Další speciální případy přívlastků jsou:

• Ledové víno - hrozny se sklízí a zpracovávají při venkovní teplotě minimálně -7 °C a cukernatost moštu musí být alespoň 27 °NM.
• Slámové víno - hrozny, které při sběru měli cukernatost alespoň 32 °NM, se nechávají seschnout na výstelce ze slámy.
• Výběr z cibéb - vzniká z vybraných odrůd, které jsou cíleně napadeny ušlechtilou plísní anebo z přezrálých hroznů, u kterých je cukernatost alespoň 32 °NM.

Přísné podmínky

Obecně se také často setkáme s víny, která by z pohledu dosažené cukernatosti mohla spadat do vín přívlastkových, ale toto označení nenesou. Nejčastější důvody mohou být v zásadě dva:

1. Nesplnění dalších dílčích podmínek pro zařazení mezi přívlastková vína - například kombinace hroznů z různých vinařských podoblastí.
2. Menší objem produkce hroznů - zejména u menších vinařů bývá běžné, že svá vína označí jako zemská, ačkoli skutečná cukernatost dosahuje na víno přívlastkové. Bývá to dáno vyšší náročností samotné klasifikace.

Vína s přívlastkem pozdní sběr Kompletní nabídka   Chci ochutnat

Vína s přívlastkem výběr z hroznů Kompletní nabídka   Chci ochutnat

Kabinetní vína Kompletní nabídka     Chci ochutnat

Závěrem

Doufám, že vám náš článek udělal jasno ve značení jakosti a přívlastků českých a moravských vín. Jistě se vám nyní bude lépe vybírat víno, které si večer v poklidu otevřete a vychutnáte.

Napsal: Milan Matušů, 23. 10. 2020

Milan se u nás stará o marketing. Rád cestuje a objevuje zajímavá místa. Díky malému zahradnímu vinohrádku, o který se stará, nabírá v současné době znalosti z problematiky vinařství.

zpět na výpis článků